Hlavní typy mikroskopů
V níže uvedené tabulce jsou popsány hlavní typy mikroskopů v kategorii optických, elektronových a se skenovací sondou.
Optický mikroskop
Typ | Popis |
---|---|
Digitální mikroskop | Mikroskop, který používá kameru a zvětšovací optiku. Umožňuje výstup živého náhledu na monitor. |
Binokulární stereoskopický mikroskop | Mikroskop, který umožňuje snadné pozorování 3D objektů při malém zvětšení. |
Mikroskop ve světlém poli | Typický mikroskop, který používá procházející světlo k pozorování cílů při velkém zvětšení. |
Polarizační mikroskop | Mikroskop, který k vytvoření obrazu využívá různé charakteristiky průchodu světla materiály, jako jsou krystalické struktury. |
Mikroskop s fázovým kontrastem | Mikroskop, který zobrazuje drobné nepravidelnosti povrchu pomocí světelné interference. Běžně se používá k pozorování živých buněk, aniž by je bylo potřeba obarvit. Co je mikroskop s fázovým kontrastem? S konvenčním biologickým mikroskopem je obtížné pozorovat bezbarvé, průhledné buňky, dokud jsou živé. Mikroskop s fázovým kontrastem umožňuje pomocí dvou charakteristik světla, difrakce a interference, zobrazovat vzorky na základě rozdílů v jasu (kontrastu).
|
Mikroskop s diferenciálním interferenčním kontrastem | Tento mikroskop, podobně jako u fázového kontrastu, se používá k pozorování drobných nepravidelností povrchu, ale s vyšším rozlišením. Použití polarizovaného světla však představuje omezení při výběru nosičů pozorovatelných vzorků. |
Laserový mikroskop (Konfokální mikroskop s laserovým skenováním) |
Tento mikroskop využívá laserové paprsky pro jasné pozorování silných vzorků s různými ohniskovými vzdálenostmi. |
Multifotonový excitační mikroskop | Použití více excitačních laserů snižuje poškození buněk a umožňuje pozorování hlubokých oblastí s vysokým rozlišením. Tento typ mikroskopu se používá k pozorování nervových buněk a průtoku krve v mozku. |
Mikroskop se strukturovaným osvětlením | Mikroskop s vysokým rozlišením a pokročilou technologií k překonání omezeného rozlišení u optických mikroskopů, které je způsobeno difrakcí světla. Co je mikroskop se strukturovaným osvětlením? Typ mikroskopu s vysokým rozlišením založený na technologii, která překonává omezené rozlišení optických mikroskopů způsobené difrakčním limitem světla.
|
Elektronový mikroskop
Typ | Popis |
---|---|
Transmisní elektronový mikroskop (TEM), skenovací elektronový mikroskop (SEM) atd. | Tyto mikroskopy vysílají elektronové paprsky, nikoli světelné paprsky, směrem k cílům, aby je zvětšily. |
Mikroskop se skenovací sondou (SPM)
Typ | Popis |
---|---|
Mikroskop atomárních sil (AFM), skenovací optický mikroskop blízkého pole (SNOM) atd. | Tento mikroskop snímá povrch vzorků sondou a tato interakce se používá k měření jemných tvarů nebo vlastností povrchu. |
Ostatní
Typ | Popis |
---|---|
Rentgenový mikroskop, ultrazvukový mikroskop atd. | - |
Kromě výše uvedených kategorií lze optické mikroskopy klasifikovat následovně:
Klasifikace podle aplikace
Biologický mikroskop | Tento mikroskop se zvětšením v rozsahu od 50× do 1500× používá plátky vzorků, které se připevňují na sklíčka za účelem pozorování. |
---|---|
(Binokulární) stereoskopický mikroskop | Binokulární systém umožňuje 3D pozorování vzorků, např. hmyzu nebo minerálů, v jejich přirozeném stavu bez nutnosti vytvářet plátky. Zvětšení se pohybuje od 10× do 50×. |
Klasifikace podle konstrukce
Vzpřímený mikroskop | Pozoruje cíle shora. Tento typ mikroskopu se používá k pozorování vzorků na sklíčkách. |
---|---|
Inverzní mikroskop | Pozoruje cíle zdola. Tento mikroskop slouží k pozorování např. buněk nasáklých kulturou v misce. |
Pozorování se zvětšením a přístroje
Mikroskop je optický přístroj používaný k prohlížení malých objektů jejich zvětšením pomocí dvou konvexních čoček. Optické mikroskopy, používané pro výzkum, osvětlují vzorky viditelným nebo ultrafialovým světlem. V závislosti na své konstrukci je biologický mikroskop kategorizován jako vzpřímený nebo inverzní se zvětšením v rozsahu od 10× do 1500×.
Na základě požadované míry zvětšení se používají různé typy mikroskopů. Zvětšovací skla nebo lupy se používají pro rychlou kontrolu s malým zvětšením; binokulární mikroskopy se používají k pozorování se zvětšením od 10× do 50× a vzpřímené/inverzní mikroskopy se používají k pozorování se zvětšením od 50× do 1500×.
Pozorovatelné objekty podle zvětšení
Zvětšení | Přístroj | Příklad |
---|---|---|
1× | Pouhé oko | Vlas (cca 0,1 mm) |
Cca 2× až 5× | Zvětšovací sklo | Rostlina nebo hmyz |
Cca 10× až 20× | Stereoskopický mikroskop | Vodní blechy a jiné mikroorganismy |
Cca 50× | Vzpřímený/inverzní mikroskop | Složené oko hmyzu |
Cca 100× | Vzpřímený/inverzní mikroskop | Trepka |
Cca 200× | Vzpřímený/inverzní mikroskop | Pyl |
Cca 400× | Vzpřímený/inverzní mikroskop | Krásnoočko |
Cca 800× až 1500× | Vzpřímený/inverzní mikroskop | Buňka nebo chromozom (cca 0,2 µm) |
Cca 2000× až 1 000 000× | Elektronový mikroskop | Objekty od 1 µm do 0,1 nm, např. DNA (2 nm) |
Kvíz: Jaká je referenční hodnota pro zvětšení 1×?
Zvětšení 1× vychází z bodu, kdy lze blízký objekt jasně pozorovat lidským okem. Protože tato vzdálenost je 250 mm (vzdálenost zřetelného vidění), je velikost, kterou lze v této vzdálenosti pozorovat, specifikována jako 1×.